
7 nejčastějších chyb v podcastech
Vítejte v další kapitole naší podcastové akademie. V následujících minutách se budeme věnovat chybám, které se při tvoření podcastu opakují a setkáváme se s nimi nejen v našem vydavatelství poměrně dost pravidelně. Vy byste se jim měli vyhnout, protože je budete znát už od samého začátku. Jaké chyby to jsou?
Duration
10:06

7 nejčastějších chyb v podcastech
Vítejte v další kapitole naší podcastové akademie. V následujících minutách se budeme věnovat chybám, které se při tvoření podcastu opakují a setkáváme se s nimi nejen v našem vydavatelství poměrně dost pravidelně. Vy byste se jim měli vyhnout, protože je budete znát už od samého začátku. Jaké chyby to jsou? Budeme řešit: •Trpělivost •Kvalitu podcastu •Strukturu epizod •Frekvenci vydávání •Osobnost moderátora •Málo inovací •A na závěr taky špatně nastavené cíle a cílovou skupinu. Jak vidíte, není toho úplně málo, tak se pojďme postupně pustit do jednotlivých bodů, ať si je trochu rozebereme. TRPĚLIVOST Žádná čísla k tomu nemám, ale obávám se, že 4 z pěti podcastů skončí především kvůli tomu, že si tvůrci vysnili raketový vzestup, který nepřišel. Na podcast tedy velmi rychle zanevřou. Vybudovat kvalitní podcastový kanál ale chce čas. V závislosti na tom, kolik peněz a úsilí takové aktivitě věnujete, se připravte na několik měsíců, kdy se toho zase tolik dít nebude. Přitom právě tyto měsíce jsou nejdůležitější. Budují pilíře k bodu zlomu, kdy se váš podcast začne organicky šířit mezi vaší cílovou skupinou. Z mé zkušenosti to trvá zhruba šest až devět měsíců, než se vůbec povede kolem podcastu vytvořit takové haló, aby vám začal přinášet i něco nazpět. A to samozřejmě při pravidelném a konzistentním natáčení nových dílů. Dá se toto nějak obejít? Bohužel ne. Je dobré do podcastového procesu vstupovat s čistou hlavou. Posluchači vás pravděpodobně navedou směrem, který se jim líbí a zamlouvá. Nesnažte se s tím bojovat. První výsledky podcastu mohou přijít až třeba v desáté epizodě. Máte dostatečnou trpělivost čekat takhle dlouho? Já věřím, že ano, každý toho je schopen. Buďte připraveni i na to, že první zpětná vazba od lidí nemusí být úplně příjemná. Přeci jen: jdete s kůží na trh. Nic z toho by vás ale nemělo zastavit. Pokud překonáte prvotní křeč a vydržíte, tak máte nakročeno mezi stabilní podcastové kanály. A výhody začnou převažovat. Obecně totiž platí, že posluchači podcastů jsou velmi loajální parta. Jakmile si vás jednou najdou a zalíbíte se jim, je velmi pravděpodobné, že už s vámi zůstanou. A co je ještě lepší: třeba vás začnou sami doporučovat svému okruhu známých. Víc než kdekoliv jinde u podcastů platí, že Trpělivost růže přináší. KVALITA PODCASTU Jak se dozvíte v našem separátním technickém modulu, podcast se dá vytvořit v různé technické kvalitě. Hodí se ale dodat, že podle všech průzkumů, které jsme na toto téma udělali v posledních dvou letech, je špatná kvalita podcastu nejčastějším důvodem, proč lidé podcast vypnou a už se k němu nevrátí. Ještě relativně nedávno jste si mohli různě po internetu přečíst rady, že přeci stačí jen mikrofon, zapnout nahrávání a hlavně mluvit. Možná byste něco podobného našli volně přístupné i ode mě. Věřte ale, že podcastový trh už je mnohem dál. Je rozvinutější a posluchači náročnější. Zatímco v počátcích masivnějšího podcastování u nás (tedy kolem roku 2018) skutečně stačilo začít podcastovat téměř bez techniky, dnes už je situace úplně jiná. A tohle okno už je bohužel zavřené. Youtube v roce 2007, chvíli po svém vzniku, taky vypadal úplně jinak. Dnešní youtubeři s obrovskými týmy kameramanů a střihačů tehdy začínali natáčet své vlogy na kompaktní foťáky za pár tisíc. Dostali by stejnou šanci od lidí dnes? Velmi pravděpodobně ne. S podcasty už to je dnes stejné. A paradoxně mají tvůrci podcastu mnohem lepší výchozí pozici. Kvalitního, nebo respektive poslouchatelného zvuku se dá dosáhnout i v polních podmínkách. Je ovšem potřeba splnit určité požadavky a dobře vybrat výbavu, se kterou se na natáčení vydáte. Vytvořit kvalitní zvuk je z hlediska nákupu techniky levnější než vytvořit kvalitní video. Pokud tedy máte místnost, která splňuje základy odhlučnění. STRUKTURA EPIZOD Hodně podcastů je nicméně neposlouchatelných ani ne tolik kvůli kvalitě zvuku, jako kvůli kvalitě samotného obsahu. Často je na vině třeba to, že se moderátor baví s hostem jako se svým dlouholetým kamarádem, což třeba mnohdy tak opravdu je. Místo ale aby toto použil jako výhodu, tak se nechá unést a z podcastu se stane přehlídka historek, které nikomu jinému než těm dvěma u mikrofonů nic neřeknou. Tohle by ještě šlo zachránit tehdy, pokud je host odvypráví poutavým dojmem a s posluchačem na prvním místě. To se ale bohužel moc často neděje. Vy jako posluchač se tak cítíte jakkoliv, jen ne vztaženi do děje. Pokud třeba moderátor nehlídá strukturu povídání, tak se může klidně stát, že se host začne cyklit. I to je špatně, protože se děj a struktura nikam neposouvá. Budeme o tom ostatně mluvit podrobněji v modulu rétoriky a vedení rozhovoru. Velkým problém je v těchto případech ego. Nikdo nemáme patent na univerzální pravdu, ale vyprávět stále dokola ty stejné věci a tvářit se, že to je pořád stejně zajímavé, nikam nevede. Držet se tedy strukturálně vaší přípravy je velmi důležité. A to hlavně pro posluchače, kteří díky tomu budou schopni sledovat onu neviditelnou nit, která se vyprávěním line. Pokud v podcastové epizodě chybí, může se snadno stát, že na posluchače to bude působit jako nesourodé vyprávění lehce senilních staříků. Neskákejte z tématu na téma a myslete jako tvůrci především na posluchače a na to, jestli mu poslech přinese přidanou hodnotu. FREKVENCE VYDÁVÁNÍ To je hodně spojené s trpělivostí a prvním bodem, který jsme probírali. Vydávat podcast jednou měsíčně není dobré. Ještě horší pak je vydávat podcast jedenkrát měsíčně a očekávat od něj, že bude přinášet okamžité výsledky. Jsou ale i další prohřešky, se kterými se setkávám. Třeba že ve vašem edičním plánu nastane nikým neobjasněná díra. Prostě se rozhodnete, že třeba přes léto nové díly vydávat nebudete. A nikomu to neoznámíte. Jak byste se jako posluchači cítili? Není to dobrá strategie. Podobně jako každou neděli dopoledne se na místní faře koná bohoslužba a nikdo s tím nehne (leda tak zásah zhůry), tak úplně stejně pevný rozvrh byste měli mít při vydávání podcastu. Nejvhodnější dny na vydávání jsou mezi pondělím a čtvrtkem. A jak jsme se bavili už v předchozích epizodách, je dobré začít na frekvenci alespoň jednou za čtrnáct dní. Ještě lepší pak je epizody postupně přidávat a dostat se na frekvenci třeba jednou za týden. Trendy v podcastu jsou jasné: zkracování stopáže a přidávání epizod. Na tvůrce to pak vyvíjí logický tlak, protože musí konstantě přicházet s kvalitním obsahem. Takový je už ale současný internet. Posledním bodem, který se váže k frekvenci vydávání, je algoritmus podcastových aplikací. Ty jednoznačně preferují aktivní podcastové kanály. Čím častěji a hlavně čím pravidelněji jste schopni produkovat nový obsah, tím větší je naděje, že si vás všimnou i algoritmy Spotify či Apple Podcasts a začnou vás aktivně nabízet posluchačům. OSOBNOST MODERÁTORA Ačkoliv to spoustě lidem na první dobrou zní zvláštně, tak dobře vybraný moderátor podcastu je asi to nejdůležitější, co potřebujete k úspěchu. On nebo ona jsou totiž nositeli značky, kterou v podcastech budujete. A pokud se v tomto směru netrefíte, mnoho dalších pokusů už bohužel mít nebudete. Potřebujete někoho, kdo je dostatečně empatický a je schopen vytvořit onu zmiňovanou atmosféru ”jdeme na jedno”. Mnoho lidí tento dar má a je velmi pravděpodobné, že jsou i u vás ve firmě. Vybírejte proto moderátora pečlivě. Není nic horšího, než když moderátor podcastu není schopen ukočírovat své vlastní ego. Bohužel jsem byl až příliš často svědkem případů, kdy podcast zkolaboval právě kvůli přebujelému egu hlavního tvůrce. Dokonce jsem zažil, že podcast se dostal do problémů kvůli tomu, že se moderátor začal mít za mikrofonem až příliš rád a začal se rád poslouchat. Tohle když nastane, je to velký problém, protože se začne vytrácet přidaná hodnota a začnete se cyklit. Nikdo pak - kromě moderátora - nemá z podcastu dobrý pocit. Takové situaci se určitě snažte vyvarovat. Zákulisně pak něco takového moderátorovi vysvětlit bývá taktéž velmi složité. Proto je lepší spolehnout se na někoho, kdo určitě přebujelým egem netrpí. Místo toho je dostatečně empatickým nebo empatickou osobností. Paradoxně není nutné být brilantním spíkrem. Ale o tom už si víc řekneme v rétorickém modulu, který se tématu věnuje do hloubky. MÁLO INOVACÍ Tohle je věc, která paradoxně zabíjí podcasty, které se v první fázi chytnou a míří k úspěchu. Můžete to nazvat třeba ”usnutí na vavřínech”, je to v podstatě to stejné. Začít se opájet vlastním úspěchem může vést do bodu, kdy si začnete říkat, že už v tom přece máte rutinu a není potřeba nic moc dál dělat. Pravdou ale je, že to je přesně ten bod, kdy je potřeba zpozornět. Podcasty jsou živým organismem, který nemůže nikdy stagnovat, jinak umírá. Musí se neustále posouvat vpřed. Snažte se tedy pravidelně revidovat, co se ve vašem podcastu děje nového. Inovujte, zkoušejte měnit strukturu a neustále pracovat s novými prvky. Není nutné každý druhý díl všechno úplně překopat. Ale čas od času přinést posluchačům něco nového. Rozbít rutinu. A sledovat, jak se daná novinka chytne. Reagujte třeba i na ohlasy od diváků či posluchačů. A zkuste některé z nich proměnit v realitu. Inovace jsou v podcastech nezbytné. Zkoušejte, testujte a pravidelně vyhodnocujte jejich dopad na posluchače. A já se na vás budu těšit zase v další kapitole.